Historie

Počátek existence Nadace ČLF spadá do roku 1954, kdy byl v souladu s ust. § 73 a násl. autorského zákona č. 115/1953 Sb. zřízen Český literární fond, který měl původně sloužit jako hospodářské zajištění Svazu spisovatelů a zabývat se výhradně podporou krásné literatury. Během let se však rozrostl o další sekce – vědeckou, divadelní, filmovou a novinářskou. Vrcholným orgánem byl však stále Výbor ČLF složený vesměs ze spisovatelů. Český literární fond byl v souladu se zákonem č. 318/1993 Sb., kterým se nově upravilo postavení kulturních fondů, a nařízením vlády ČR č. 58/1992 Sb. transformován na Nadaci Český literární fond, se sídlem v Praze 2, Pod Nuselskými schody 3, IČO: 60 46 11 52. Nadace vznikla podle ust. §§ 20b – 20e zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník a byla registrována Obvodním úřadem pro Prahu 2, dne 31. října 1994, pod č. j. 1003/94, číslo registrace 146/94.

Původní Český literární fond nebyl státní organizací v pravém slova smyslu, ale institucí hospodařící s prostředky, které plynuly jednak z odvodů dvou procent všech autorských honorářů (ty směřovaly přímo fondu) a dále z poplatků za užití děl a za volná díla, které soustřeďovalo ministerstvo kultury a přerozdělovalo třem kulturním fondům, kromě Českého literárního fondu také fondu hudebnímu a výtvarnému. Vždy šlo o finanční prostředky získávané podílem z výnosů z umělecké činnosti. To je důvodem, proč Nadace ČLF podporuje většinu oborů literární a dramatické tvorby, ale i publicistiku a vědu, tedy obory a oblasti, které se do transformace původního Českého literárního fondu v roce 1994 na tvorbě takto získávaných prostředků podílely.

Prvním statutárním orgánem nové Nadace Český literární fond se stala správní rada ve složení: předseda prof. Zdenek Sirový (filmař a pedagog), místopředsedové Rudolf Zeman (novinář) a Ivan Vyskočil (herec), členové Eva Kantůrková (spisovatelka), Helena Franková (překladatelka), Miroslav Melena (divadelník), PhDr. Svetozár Pantůček, CSc. (orientalista), Ing. Viktor Vlášek, CSc. (ekonom) a PhDr. Ivo Železný (nakladatel). V dozorčí radě působili Jiří Novotný (divadelník), PhDr. Marie Langerová (editorka a kritička), Zdeněk Kotrlý (nakladatel), Jana Trefulka (spisovatel) a Zdena Bratršovská (básnířka).

Je třeba zde připomenout zásluhy předchozího výboru literárního fondu, který celou transformaci připravoval a zásadně se zasloužil o přeměnu instituce podřízené ministerstvu kultury na samostatný  a nezávislý soukromoprávní subjekt. Je třeba ocenit především ty členy, kteří nastoupili krátce po politických změnách roku 1989 a ve výboru působili až do zmiňované transformace: předsedkyni výboru spisovatelku Hanu Bělohradskou, spisovatele Františka Pavlíčka, Františka Nepila a Romana Ráže, básníka Pavla Šruta, kritika Jana Lopatku a překladatele Jiřího Honzíka.

Na nový právní subjekt přešel majetek bývalého fondu a Nadace ČLF na sebe převzala i z toho plynoucí práva, povinnosti a závazky. Zároveň však byla změnou daňových zákonů zkrácena o dosavadní příjmy zprostředkovávané do té doby ministerstvem kultury, které několikanásobně převyšovaly úroveň příjmů následujících let. Rok 1994 byl předělem nejen ve věci právní subjektivity, ale došlo také ke změně sídla. Nadace tehdy zakoupila dům v ulici Pod Nuselskými schody 3 v Praze 2 na Vinohradech, který se stal hospodárnějším působištěm a posléze i potřebným zdrojem finančních příjmů pro činnost nadace. Značné změny doznala struktura i rozsah drženého majetku. Nadace byla nucena postupně opustit spravované mimopražské nemovitosti, převážně navrácené původním majitelům. Získané prostředky z části prodaného movitého majetku jednorázově zvýšily příjem nadace. Od té doby jsou však již hlavními zdroji příjmů téměř výhradně výnosy z finančního investování do podílových fondů a podobných finančních nástrojů a příjmy z pronájmů.

Statut a postavení současné Nadace ČLF byly znovu upraveny zákonem č. 227/97 Sb. o nadacích a nadačních fondech, podle kterého je Nadace ČLF registrována od roku 1999 nadačním rejstříkem Městského soudu v Praze, Oddíl N, Vložka 94. Nadace je právnickou osobou a její právní poměry upravuje zák. č. 89/2012 Sb., tedy nový občanský zákoník.

Činnost nadace řídí sedmičlenná (do roku 2015 devítičlenná) správní rada s tříletým funkčním obdobím, kontrolním orgánem je tříčlenná dozorčí rada. Administrativu nadace a praktickou činnost řídí ředitel se čtyřmi zaměstnanci. Hospodaření nadace podléhá ověření roční účetní závěrky nezávislým auditem.

V roce 1999 Nadace ČLF uspěla ve výběrovém řízení na rozdělení prostředků z Nadačního investičního fondu (NIF) a postupně získala z NIF do správy cca 65 mil. Kč. Podle smluvních podmínek zvláštního režimu jejich užívání byly tyto prostředky registrovány v nadačním jmění. Jejich roční výnos pak byl každoročně rozdělován žadatelům na základě výběrového řízení v rámci nadačního programu a podle přijatých pravidel správy prostředků z NIF. Rozhodnutím Ministerstva financí ČR ze dne 27. 2. 2014 o ukončení předchozí smlouvy se staly prostředky NIF součástí nadačního jmění Nadace ČLF, která je nadále využívá k realizaci své nadační činnosti.

Nadaci ČLF se za dobu její existence dařilo zajišťovat relativní vyrovnanost příjmů a výdajů a díky získání prostředků z NIF zachovat i značně rozsáhlý nadační program. Každý rok poskytovala několik stovek grantů a stipendií o celkovém objemu 5 až 7 mil. Kč. Ekonomická a finanční krize, která propukla v roce 2008, se však citelným způsobem podepsala na hodnotě i výnosnosti investic Nadace ČLF, pročež došlo ke snížení objemu vyplacených nadačních příspěvků na cca 3 mil. Kč ročně.

Správní rada ke svému rozhodování zřizuje poradní orgány – expertní skupiny, ve kterých pracují významní a erudovaní autoři, umělci, vědci a odborníci z podporovaných oblastí. Jsou zárukou znalosti dané oblasti i objektivity při posuzování podaných žádostí. Bez spolupráce těchto několika desítek obětavých spolupracovníků a příznivců by Nadace ČLF nemohla své poslání a cíle naplňovat, a proto jim patří velké poděkování.

Nadační systém rozlišuje několik základních oblastí, které jsou členěny do dílčích oborů. Je to a) literární tvorba zahrnující původní literaturu, překladovou literaturu (do českého jazyka) a publicistiku; b) dramatická tvorba zahrnující divadlo a rozhlas, film a televizi a výkonné umělce; c) vědecká periodika a cestovní stipendia určená mladým vědcům do třiceti pěti let.

Nadační program vyhlašuje správní rada vždy začátkem kalendářního roku spolu s vypsáním výběrového řízení. Veřejnost je o nadačním programu podrobně informována na webových stránkách nadace. Podané žádosti hodnotí členové expertních skupin, kteří vytvářejí pro správní radu doporučení pro konečné rozhodnutí o poskytnutí nadačního příspěvku. Přiznaný nadační příspěvek je v případě grantů a stipendií stvrzen smlouvou s příjemcem, která jej zavazuje k využití příspěvku pro stanovený účel i určený termín. Poskytnuté nadační příspěvky podléhají vyúčtování.

Nadace ČLF udělovala Výroční ceny v šesti vyhlašovaných oborech za tvorbu minulého roku, od roku 2013 vyhlašuje pouze Výroční cenu Nadace ČLF za literaturu a Cenu K. H. Borovského za publicistiku. Spolu s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových uděluje Ceny Josefa Hlávky pro vědecké knižní práce.

V rámci Nadace ČLF byly též zřízeny dva zvláštní fondy. Jde o Fond Boženy Němcové pro pomoc spisovatelům a překladatelům v nouzi, druhým je Fond Vratislava Effenbergera, který je zaměřen na podporu vydávání díla této významné postavy československého surrealismu.

 

Přehled obsazení správních rad Nadace ČLF v letech 1994 až 2015:

1994 – 1997
Zdena Bratršovská, Helena Franková, Eva Kantůrková, Miroslav Melena, PhDr. Svetozár Pantůček, CSc., prof. Zdenek Sirový (předseda), Jan Trefulka, Ing. Viktor Vlášek, CSc., Ivan Vyskočil, Rudolf Zeman, PhDr. Ivo Železný

 

1997–2000
doc. RNDr. Milan Bezděk, CSc. (od roku 1999 prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc.), Josef Eismann, Eva Kantůrková, Jan Kanzelsberger, Šimon Pellar, Ing. Viktor Vlášek, CSc., Ivan Vyskočil, Rudolf Zeman (předseda)

 

2000–2003
Josef Eismann, prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc., PhDr. Markéta Hejkalová, Eva Kantůrková (předsedkyně), Jan Kanzelsberger, prof. MVDr. Jan Motlík, DrSc., Šimon Pellar, Boris Rösner (od roku 2002 PhDr. Marie Reslová), Ing. Viktor Vlášek, CSc.

 

2003–2006
prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc., Mgr. Stanislav Doubrava, prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc. (předseda), Mgr. Michaela Jacobsenová, Ing. Zdeněk Justoň, PhDr. Ing. Martin Souček, Marie Šandová (od 12. 12. 2007 Ing. Petr Tesař), Jáchym Topol, prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.

 

2006–2009
Ing. Milan Brunát (od r. 2007 Ing. Petr Tesař), prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc., Mgr. Stanislav Doubrava, prof. PhDr. Aleš Haman, DrSc. (předseda), Mgr. Michaela Jacobsenová, Ing. Zdeněk Justoň, PhDr. Jan Lukeš, Jana Šmídová, Ing. Petr Tesař, prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc.
2009–2012
doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc. (předseda), PhDr. Dana Kalinová, prof. RNDr. Miroslav Krbec, DrSc., Ing. Josef Kreuter, CSc., PhDr. Jan Lukeš, Jiří Novotný, Šimon Pellar, Alice Šimonová, Ing. Petr Tesař

 

2012–2015
PhDr. Dana Kalinová, Ing. Josef Kreuter, CSc., PhDr. Jan Lukeš (předseda), Jiří Novotný, Ing. Michal Novotný, Šimon Pellar, Alice Šimonová, Jan Švankmajer, Ing. Petr Tesař

 

2015–2018
doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc., Mgr. Stanislav Doubrava, Ing. Zdeněk Justoň (předseda), PhDr. Anna Kareninová, Ing. Michal Novotný, Jan Švankmajer, Mgr. Ing. Martin Žemla, Ph.D.